Život se děje a všichni jsme na cestě...
"Co si pamatuji, odmala jsem byla hluboce fascinována lidskými osudy a životními příběhy. Jaké všechny barvy a odstíny život může mít, jak jedinečné je naše prožívání a vnímání světa, co všechno člověk unese… To se promítalo i do mých dětských her, nejčastěji jste mě mohli vidět hrát si na různé pomáhající profese. Dělalo mi moc dobře, když se lidé v mém okolí cítili radostně a uvolněně. To bylo moje, ladit prostor…"
A takhle jsem svoje dětství vnímala celé až do doby, kdy mi v devíti letech umřel zničehonic táta a já se od sebe na dlouhá léta odřízla. Všechny svoje emoce jsem se naučila dokonale potlačovat a hrát roli, která se ode mě očekávala. Dokonalá studentka, bezproblémová dcera, věrná kamarádka, skvělá partnerka a milenka… A víte, co? Nebylo to k žití. Máma se navíc propadla do alkoholového opojení a já se za ni šíleně styděla. Cítila jsem se v těch bouřlivých dospívajících letech opravdu hodně opuštěně.
A tak se mi na dalších 20 let staly nejbližším parťákem různé poruchy příjmu potravy – zajídala jsem prázdnotu celého svého bytí a pak se k smrti trápila hlady. Vážila jsem přes 100 kilo a za pár měsíců 45 kilo. Ruku v ruce s tím přicházely úzkosti, deprese, sociální fobie a získávaly nade mnou čím dál větší moc… Zkrátka ten vnitřní rozpor už byl tak velký, že se to nedalo vydržet. Takže jsem se jednoho dne uprostřed Prahy zhroutila a skončila na intenzivce s příznaky srdečního kolapsu. Ano, přesně s tím, na co umřel můj táta. Ano, přesně v 38 letech, ve věku, kdy umřel i můj táta. Osudu a generačnímu přenosu neutečeš.
Doktoři konstatovali, že moje srdce je v pořádku a poslali mě klasicky na psychiatrii. A já utekla na druhý konec světa. A pak jsem z druhého konce světa utekla zase domů. A pak jsem chtěla skočit z okna. Finální útěk. A pak se mi konečně rozsvítilo a musela jsem si přiznat, že od sebe prostě není kam utéct a ani smrt nic nevyřeší.
Sebedestrukce ve svých nejrůznějších podobách.. a umělý úsměv stále na tváři:
Přijmout, že tohle sama už opravdu nezvládnu a budu si nechat muset pomoc, bylo konečně první moudré rozhodnutí, které jsem udělala. Tím začala moje dlouhá cesta zpátky k sobě, do těla i do srdce. Léta hlubinné psychoterapie a meditace mi hodně pomohly, až jsem došla na konec této cesty. Sebereflexe a analýza udělaly svoji práci a mně nezbylo nic jiného, než se ponořit do vnímání vlastního těla a emocí.
Teprve pak začalo to pravé probouzení a několikaletá jízda jménem tantra & tanec. Postupně, jak jsem se zcitlivovala, vylézala na povrch hluboce zasunutá traumata, a čím míň jsem se bránila a víc důvěřovala životu, tím uvolněněji jsem se cítila a začala se mít kousek po kousku bezpodmínečně ráda.
Dospělá Jana mohla vyjít zpět do světa. Odešla jsem z Prahy a v náruči přírody jsem se znovu začala vracet ke svým dětským darům a kvalitám. Provázet lidi k jejich vlastní podstatě, síle a autenticitě. Už jsem měla v sobě dostatek integrity a zralosti, aby se to začalo dít spontánně a s lehkostí. Rozhodla jsem se, že své kompetence prohloubím o kvalitní terapeutické výcviky, abych si doplnila jak teoretické znalosti o lidské psychice, tak si rozšířila své terapeutické dovednosti a zkušenosti.
Konečně mám v životě pocit, že jsem našla svůj smysl života a jsem přesně tam, kde chci být.
Nicméně život se děje a já jsem stále na cestě…
Vzdělání:
Body-terapeutický sebezkušenostní výcvik pro terapeuty (2022-2025) – práce s traumatem, psychoterapie, práce s tělem a emocemi, skupinová terapie a dynamika, etika a profesionalita v terapeutickém vztahu
Výcvik neduální terapie pro pomáhající profese, terapeuty a psychology (2022-2023) - Gestalt terapie, přepis limbického systému, konstelační techniky, práce s dechem, voice dialogue
The Art of Being (2019-2023) – asistování Alanu Lowenovi (přímý žák Osha) na tantrických a seberozvojových výcvicích, vedení asistentského týmu
Univerzální zkušenost (2019-2022) – asistování na seminářích zaměřených na přijetí vlastní smrtelnosti a projití branou smrti
Tantrický výcvik Body, Heart & Soul (2017-2019) – holistický a integrační sebezkušenostní výcvik zaměřený na sexualitu a intimitu
Seminář Sociální pracovník (2018) - sebezkušenostní i teoretický seminář Sociální práce jako příprava na dobrovolnictví s psychicky a psychiatricky nemocnými lidmi
Škola sebepoznání (2015-2016) - dvouletý výcvik hlubinné psychoterapie a meditace
… a další stovky hodin vlastní psychoterapie, seminářů a workshopů zaměřených na léčení traumat, sebepoznání, tanec, práci s dechem…
Reference:
"Proč můžete Janě naprosto důvěřovat?
Tolikrát jako snad nikdo jiný se sama s důvěrou kontaktovala s hloubkou vlastního niterného prožívání, s bolestí, utrpením i láskou. Tolik odstínů vlastního příběhu dokázala díky své vnitřní síle proměnit ve vděčnost a radost.
Ona dobře ví, co prožíváte. Bude vám tichým, trpělivým svědkem i laskavým průvodcem. Nikdy, opravdu nikdy vás nebude soudit.
Vyberte si Janu, získáte parťáka, o kterého se můžete bez obav opřít."
Šárka
"Jana je pro mne zosobnění bytosti, která umí skutečně naslouchat celým svým já, s trpělivostí a otevřeností.
To podtrhuje její klidnou a citlivou stránku osobnosti, se kterou se potkáte při její terapeutické práci."
Jitka
"Na Janě vnímám fascinující spojení zodpovědnosti a něčeho, co bych nazval rozpustilostí.
To, co vnímám jako zodpovědnost, ve mně vyvolává pocit hluboké důvěry a klidu. Mnou vnímaná rozpustilost mi ukazuje její radostný přístup k životu a k člověku.
Jana je rovněž nezvykle citlivá, vnímavá a empatická.
Všechny tyto její vlastnosti ji přímo předurčují k její profesi."
Jirka